First month in 2021

by - února 05, 2021

 Je 5. února a já jsem vlastně ani nezaznamenala, že už tady únor je a že mi čím dál tím víc tikají hodiny co se školy týče. Dnešní odpoledne mám ve znamení psaní článků na blog a to jednoduše proto, že psychickým vyčerpáním nejsem dnes ničeho jiného schopná. Hrozně si ale psaní užívám, protože jsem na něj dlouhou dobu neměla chuť (ani čas) a dnes je jako mávnutím kouzelného proutku zase zpátky. Beru to jako menší znamení, že bych se v rámci mého dnešního #restday měla poohlédnout za uplynulým měsícem a tak nějak se vypsat.


Když se zamyslím, mám leden mírně v mlze. Několikrát jsem byla doma ve Zlíně, a ani nevím jestli dvakrát nebo víckrát. Vlastně i teď tady jsem. 

Leden měl být měsícem, kdy si všechno tak trochu urovnám v hlavě a zorganizuju si všechny plány na další měsíce. Ideálně tak, abych vše s přehledem stíhala. Hlavně školu. Povedlo se mi to? Částečně. Ale určitě ne všechno a vlastně bohužel ani polovinu. Řešila jsem nemocného psa a to mi vzalo velkou část energie, z neustálého strachování se o něj, jelikož to není tak dávno, co nám jeden milovaný umřel. Když se vše jakš takš vyřešilo, přidaly se srdeční potíže mojí babičky a když se jí částečně ulevilo, musela jsem hned zase řešit taťkovy potíže a dostat ho do nemocnice na operaci. Dnes je právě den, kdy téměř nic nemusím a jsem za to ráda. Jsem ráda taky za to, že jsem to zvládla, všem pomohla a byla nápomocná, i když mě to stálo spoustu sil. Já je ale načerpám zpátky. A vlastně jsem už načerpala jen tím pocitem, že jsem tu byla pro ostatní a ne jen pro sebe. To je něco, co mi dává největší smysl.

Taky jsem si uvědomila to, že můj život není nikdy jen pohoda a no stress období. Už odmalička se rvu s dalšími a dalšími problémy, které mi skáčou do cesty. Ale já jsem za svou cestu ráda. Jsem ráda za to, že jsem se odjakživa se vším dokázala poprat a díky tomu jsem každým rokem mnohem silnější. Není to tak dávno, co jsem samu sebe viděla jako slabou holku, která nemá na nic štěstí. Pokud se někdy ocitnete v této situaci, koukněte se na lidi kolem sebe. Je dost možné, že jsou teď úspěšnější než vy, ale naopak by nezvládli takový psychický nápor, jako vy. A v tom spočívá ta pravá síla. 

Trochu mě mrzí, že jsem neměla na školu tolik času, co jsem chtěla, přotože jsem se zařekla, že budu dělat všechno poctivě, abych pak nebyla vyfluslá ze zkoušky za celý rok, kterou jsem se učila tři dny předem. Dnešní večer proto budu mít studijní a taky si hodlám vytvořit ke všem předmětům tabulky, ve kterých si budu odškrtávat pokroky. Cítím, že bez nich bych se už na dobro ztratila v chaosu.


V lednu jsem hodně testovala (pro mě) novou kosmetiku, protože jsem měla v rámci nákupů pro rodinu víc časových příležitostí obcházet drogérky. Právě kosmetika pro mě byla největším odpočinkem a odměnou. Věděla jsem, že ať už je můj den jakýkoli, ráno se budu moct namalovat něčím novým a večer zase zkoušet nové masky a séra. Především ranní malovátka pro mě byl zázrak, protože jsem poslední dobou dost často jsem neměla čas ani na rychlou úpravu obočí. 


Co se mi ale při slově leden vybaví určitě, jsou čaje! Těch jsem vypila litry. Ráno zelený na energii a dobrou náladu, odpoledne zase bylinkový na spaní a pohodu. Vlastně jsem s čaji začala už někdy v prosinci, kdy mě už nebavilo pít obyčejnou vodu tak, jak v létě. Vytvořila jsem si tak nový rituál, dost podobný tomu kosmetickému. A právě tyto malé střípky mi pomáhaly si vytvořit nějakou pravidelnost, díky které jsem se cítila i v lockdownu dobře.

K čajům se pojí taky knihy a s těmi to žádná sláva nebyla. V lednu jsem přečetla jen jednu. A i když jsem si žádný měsíční cíl nestanovila, přece jen mi to přijde málo. V únoru to bude ale lepší, i kdybych měla místo jedné přečíst dvě, slibuju! 


Na závěr bych napsala to, že jsem neskutečně ráda, že jsem se naučila opravdu odpočívat. Nemyslím tím fláknout s sebou na gauč k televizi (to občas taky), ale najít si svoje maličkosti v každém dnu, díky kterým se cítím celkově mnohem lépe. O maličkostech jsem psala v minulém článku.

Jaký byl váš leden? Co se vám povedlo, nepovedlo a jaký z něj máte celkový pocit? 

Těším se na vaše komentáře a budu moc ráda za odběr na blogu! 

You May Also Like

10 komentářů

  1. Hezky jsi to sepsala. Musím říct, že pro mě i mé blízké byl leden také dost náročný, samé negativní zprávy a já pořád čekám, kdy se to trochu otočí. Také mi nedávno jedno morčátko zemřelo a druhé mám teď nemocné, člověk pak má sotva chuť něco dělat. Držím palce, ať ti to vše dobře dopadne!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bohužel to moc dobře chápu a přeji vám všem spoustu sil!! ❤️

      Smazat
  2. Leden byl pro mně docela náročný, ale teď už se to lepší :) dost mi pomáhá pravidelný režim, každý den má svůj rytmus a je to fajn, neztratit se v tom lockdownovém chaosu :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesný! Já jsem taky ráda, že mám režim, ale upřímně mi teď trochu dělá problém realizovat pauzy😂

      Smazat
  3. Lepší jedna knizka než nic 😁
    Rachel Roo

    OdpovědětSmazat
  4. Teeda, to jsi to neměla úplně lehké. Snad už všichni budou v pořádku!
    Taky jsem vždycky strašně ráda chodila odpočívat do drogerie. Dokonce babička dřív říkávala, že drogerie a trafika jsou moje nejoblíbenější obchody. :D Dřív jsem totiž milovala časopisy a hodně luštila. No a o drogerii úplně mluvit nemusím, ta je top. :D
    O téhle knize jsem také slyšela, ale raději bych ji četla v papírové podobě. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Joo tak to chápu, loni jsem to měla stejně! V drogérce pečená vařená😂 jinak taky bych četla raději papírovou, ale měla jsem ji půjčenou z knihovny🤗

      Smazat
  5. Občas, když si tvé články čtu, tak tě mám chuť obejmout. Sesypalo se toho na tebe moc, ale věřím, že to bude brzy zase v pořádku. Snad se teď cítíš psychicky lépe.. <3

    OdpovědětSmazat